Otužování táhne. Proč zimní plavání v Česku láká stále víc lidí?

23. ledna 2026, 09:09

Otužování a zimní plavání si v Česku získávají stále větší oblibu, protože lidé hledají přirozené způsoby, jak posílit imunitu, zlepšit fyzickou kondici a psychickou odolnost. Z původně okrajové aktivity se postupně stává běžná součást životního stylu mnoha lidí. Tradice zimního plavání u nás sahá až do roku 1923, kdy pražský zlatník Alfred Nikodém zahájil organizované plavání ve Vltavě a položil tak základy otužileckého hnutí. Na jeho odkaz dnes navazují desítky klubů a spolků po celé republice, často sdružených v České otužilecké unii, které pořádají pravidelné společné vstupy do studené vody i tradiční akce, jako je Tříkrálové plavání nebo Memoriál Alfreda Nikodéma, nejstarší otužilecká událost v zemi. Tyto akce přispívají k rostoucí viditelnosti otužování a motivují další zájemce, aby se přidali. Lidé se k otužování obracejí z různých důvodů – někdo kvůli zdravotním benefitům, jiný jako reakci na stres a tlak moderní doby. Pravidelný kontakt s chladem podle zkušeností otužilců zlepšuje krevní oběh, podporuje kardiovaskulární systém a zvyšuje odolnost organismu vůči nemocem. Významný je i psychologický efekt, protože chlad stimuluje vyplavování endorfinů, což vede k lepší náladě, vyšší energii a větší schopnosti zvládat náročné situace. Otužování posiluje disciplínu, sebedůvěru a schopnost překonávat vlastní limity. Důležitou roli hraje také komunitní rozměr, jelikož společné plavání přináší větší pocit bezpečí a umožňuje začátečníkům učit se od zkušenějších členů, kteří pomáhají předejít chybám a zdravotním komplikacím. Sdílený zážitek zároveň posiluje motivaci pokračovat i v nepříznivých podmínkách. Pro mnohé je atraktivní i skutečnost, že otužování je časově i finančně nenáročné, dostupné téměř každému a lze jej provozovat nejen v přírodních vodních plochách, ale i doma formou studených sprch. I proto se zimní plavání stává stále častěji nejen cestou ke zdraví, ale i dlouhodobou součástí každodenního života.